Bohové

Bohové jsou ve světě Warhammeru podstatnou součástí života všech tvorů neboť často ovlivňují jejich životy, ať už přímo či nepřímo.
Téměř každý národ či rasa má své bohy, které uctívá a zároveň nepopírá existenci jiných bohů. Abyste se mohli orientovat alespoň v těch základních bozích, je tu pro vás tento soupis. Postupně do něj budou přibývat další bohové, hlavně těch delegací, které přijedou.

Bohové říše

Sigmar

Sigmar Kladivonoš je mýtický zakladatel Říše, sjednotitel lidských kmenů, Přítel trpaslíků a Kladivo na skřety. Sigmarova legenda je velmi dobře známa - největší válečník všech dob, nejschopnější diplomat a nejmoudřejší vládce. Sigmar není mimo Říši uctíván, ale uvnitř Říše je hlavním božstvem. Chrámy a oltáře zasvěcené Prvnímu císaři naleznete v každém městě, městečku či poslední vesničce, a to i v oblastech kde převažují kulty Ulrica a Taala.

Sigmarova církev má pevnou hierarchii, existuje jen osmnáct lektorů, nad nimi dva arcilektoři, hlavou církve je Velký teogon (podle některých skutečně nejmocnější osoba v Říši). Církev se větví do tří řádů - Řád Stříbrného kladiva sestává z kněží -válečníků, Řád Pochodně je administrativní část církve zodpovědná za náboženskou osvětu a Řád Kovadliny sdružuje kláštery, mnichy a poustevníky.

Sigmarovými symboly jsou kladivo, dvouocasá kometa a osmiúhelník. Poslední je tvořen dvěma prolnutými čtverci se spojenými vrcholy a představuje osm kmenů sjednocených Sigmarem. Někteří však tvrdí že kmenů bylo dvanáct, pramenů je nedostatek a uteklo hodně času, takže se pravdu zřejmě nedozvíme. Každopádně osmiúhelník zůstává symbolem církve, i když zpochybnitelného významu. Sigmarovy chrámy jsou tradičně osmiúhelníkové.

Nejvíce nenáviděnou a obávanou zbraní Sigmarovy církvejsou Sigmarovi Templáři, lépe známí jako Lovci čarodějnic. Tito temní fanatici se toulají krajem v utajení, bojujíce s kulty Chaosu, nekromanty, mutanty a heretiky a podrobujíce je očistným plamenům. Dozajista jde o slavné poslání… tedy pokud odhlédnete od přiznání nevinných vynucených na mučidlech… a od křivých obvinění závistivých sousedů… moc Lovce čarodějnic je nezměrná a často zneužívaná, i když jen některými z nich. Sigmarovi Templáři podléhají Řádu Pochodně a ve vnitřní hierarchii tvoří jeho Zvláštní úřad podléhající vlastnímu Lektorovi.

Ulrik

Ulrik je bohem války, zimy a vlků. V dávné minulosti byl Ulrik nejvýznamnějším bohem Říše, od té doby však byl zastíněn Sigmarem. I přesto však je stále hlavním božstvem na severu Říše, zejména v Middenheimu. Nejvyšší představitel církve je znám jako Ar-Ulric a je říšským kurfiřtem - volitelem říšské rady.

Ulrikovi kněží jsou vždy schopní válečníci. Nosí černý oděv zdobený vlčí kůží a symboly bílé vlčí hlavy.

Napětí mezi Ulrikovým a Sigmarovým kultem se datuje odnepaměti, vrcholu dosáhlo ve Věku Tří císařů. Když se Ottilie, kurfiřtka z Talabeclandu, prohlásila roku 1360 císařovnou, potřebovala podporu Ulrikovy církve, a tak nechala vytvořit dokumenty zpochybňující Sigmarovo božství. Ar-Ulric tuto Ottiliinu snahu rychle podpořil a období perzekuce Sigmarovy církve začalo, Sigmarova církev byla v Talabeclandu a spojených provinciích zakázána a chrámy znesvěceny. Dnes, po více než tisíci letech, jsou vztahy obou církví víceméně mírové, i když někteří extrémisté (říkají si Ulrikovi Synové) stále přiživují myšlenku Sigmaritské Hereze.

Taal a Rhya

Taal a Rhya jsou božstvy přírody, sourozenci Ulrika, s nímž tvoří starou Triádu. Taal je bohem přírody jako čistého elementu, Pánem šelem, Otcem bouře, říčním vládcem, bohem divokým, nezkrotným a těžko obsažitelným a popsatelným. Rhya naproti tomu je bohyní mírnou a přívětivou, bohyní větru, sklizně, rostlin a plození, Matkou Země.

Symbolem církve je Spirála života, Taalovými symboly jsou jeho kamenná Sekera Hromu a jelení paroží, symboly Rhyina kultu jsou snop obilí nebo luk a šípy, rozsévající vášeň či zášť. Významným specifikem je též zásvětí této církve, symbolizované věčnými nekončícími radovánkami v přírodě. Tomu svým způsobem odpovídá i povaha vyznavačů těchto kultů. Ti nezřídka bývají poměrně svobodomyslní (u taalitů až trochu nevázaní a divocí), váží si přírody a jejich typickým pohledem na život je vnímání všeho jako nekonečného toku, kdy vše plyne, točí se ve spirále a stále se vrací téměř zpět, a přece jinak a jinam. Vyznavači Taala a Rhyi bývají často hloubaví až filozoficky založení, na druhou stranu nejsou zastánci jakýchkoliv dogmat a svým přístupem k životu bývají často trnem v oku sigmaritům (zejména lovci čarodějnic mezi nimi nezřídka hledají následovníky Chaosu a o všech osobách této víry předem pochybují).

Taalova a Rhyina církev nemá žádnou pevnou organizaci, zpravidla je jednou za čas vyvolen hlavní kněz Taala a velekněžka Rhyi, ale toto je dosti nepravidelné.

Ostatní bohové

Ostatní bohové nemají v Říši takovou pozici, je však na místě je zmínit nejen v kontextu Starého světa, ale též v kontextu ostatních zemí, kde někteří z těchto bohů hrají v životech lidí velkou roli.

Paní jezera
Paní jezera je hlavním božstvem Brettonie. Je to mystická bohyně vládnoucí nad jezery, řekami a potoky v Brettonii, zároveň je to patronka magie jako ochranné moci. Rytíři ji následují pro ctnosti, které Paní jezera ztělesňuje či chrání - čest, odvahu, skromnost, nesobeckost, věrnost, štědrost a soucit. Bohyně je popisována jako krásná tmavovlasá žena s jasně modrýma očima. Říká se, že kdo ji políbí, stane se jinou bytostí. Ona sama si čas od času vyvolí smrtelného milence. Svým následovníkům propůjčuje ochranu a vyjímečné schopnosti vyvěrající z jejich ctností; svým kněžkám dává nejen magickou moc ale též moc nahlížet do budoucnosti a duší lidí. Nezřídka svou moc propůjčuje též artefaktům a některým místům na zemi, z nichž nejznámější je Grál.

Elfí panteon
Elfové uctívají své bohy, kteří jsou více či méně podobní bohům lidským. Kurnous a Isha, bohové přírody, jsou například od Taala a Rhyi rozdílní pouze jmény a stářím kultu, Lileath je bohyní značně podobnou Paní jezera. Jiní elfí bohové se však velmi liší. Asuryan - Otec elfů, nejvyšší bůh elfího panteonu, je patronem draků, vládcem ohně a strážcem času. Jeho následovníci znají minulost, přítomnost i budoucnost a z toho důvodu jsou vázáni mlčením mocí svého boha. Asuryanovi následovníci jdou po cestě cti, hrdinství, upřímného srdce a věrné duše. Jeho bratr Khaine je bohem vraždy, smrti a stínu, bohem krve a zákeřnosti. V elfím panteonu symbolizuje odvrácenou stranu Asuryana. Vaul je bohem ne nepodobným jiným bohům-kovářům. Kdysi byl Khainem poražen, oslepen a přikován ke kovadlině a od té doby je odsouzen do role sluhy ostatních bohů.

Trpasličí panteon
Trpaslíci nevěří v bohy jako takové, ale ve své předky. Připomínají si jejich skutky, zaznamenávají křivdy a opakují historii slavných bitev. Hlavní "bohové" trpaslíků jsou Grugni - bůh moudrosti, patron horníků a řemeslníků, Grimnir - bůh válečník a Valaya - patronka runových kovářů.

Jižní rodina
Jižní rodina bohů je skupinou uctívanou v Tilee, Estalii a dalších končinách, v omezené míře též v Říši. Patří do ní Morr - bůh smrti a posledního soudu, Verena - bohyně moudrosti, rozumu a patronka vzdělaných, Shallya - bohyně soucitu, slitování a patronka léčitelů, bývají k nim řazeni též Ranald - bůh zloděj a Myrmidie - bohyně válečnice, dvě lidské bytosti, které dosáhly božství.

Bohové Chaosu
Čtyři bohové Chaosu jsou hlavním a ústředním nepřítelem Řádu v celém světě Warhammeru. Khorne - krvelačný bůh války a vražedné zuřivosti, Nurgle - bůh choroby, nákazy, hnusu a slizu, Slaanesh - princ rozkoše, zvrácenosti a zvrhlé touhy a Tzeentch - bůh lstivosti, intrik, manipulace a černé magie. Jsou největšími nepřáteli lidstva a jeho spojenců a touží rozšířit svůj vliv z Pustin do celého světa za jakoukoliv cenu. Temní elfové podle pověstí kromě Khaina následují též Slaaneshe, nicméně jsou to jen pověsti…

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License